|
|
From resource variation to habitat loss: how changing environment shapes the plant-pollinator interactions
AKTER, Asma
Annotation: Akter, A. and Klecka, J. 2020. Interactive effects of temperature, water, and nitrogen availability on the growth, floral traits, and pollination of white mustard, Sinapis alba. This was an experimental approach where Sinapis alba (white mustard), an economically beneficial crop was grown under different environmental conditions. Here, we assess how different growing conditions affected the growth of S. alba and the impact of different climate changing drivers on pollination and seed production. Akter, A., Biella, P., Klecka, J. 2017. Effects of small-scale clustering of flowers on pollinator foraging behaviour and flower visitation rate. PLoS ONE 12(11): e0187976. In this part of research, we experimentally changed the spatial structure of flower in small patches and assessed the impact on the foraging behaviour of pollinators, particularly, A. mellifera. Akter, A., Biella, P., Klecka, J. 2020. Introduction of new floral resources into plant-pollinator communities: impact on flower visitation mediated by species traits. This field-based experiment showed the impact of experimentally introduced floral resources in a plant community and how the response of the pollinator communities towards the new resources were mediated by the floral traits. Biella, P., Akter, A., Pajares, A.J.M., Federici, G., Galimberti, A., Jersáková, J., Labra, M., Mangili, F., Tommasi N. and Mangili, L. 2020. Pollination strategies of a plant in an unstable habitat: the case of the narrow-endemic toadflax Linaria tonzigii (Plantaginaceae). In this field-based research we assessed the pollination and reproduction strategies of an endemic plant, Linaria tonzigii, and the relation between the genetic variation and distribution. Akter, A., Biella, P., Batáry, P., Klecka, J. 2020. Changing pollinator communities along a disturbance gradient in the Sundarbans mangrove forest: a case study on Acanthus ilicifolius and Avicennia officinalis. Global Ecology and Conservation 24: e01282. This study was carried out in the Sundarbans mangrove forest, where we assessed the impact of human disturbances and forest loss on the plant-pollinator communities.
|
|
|
Vliv generalizace spektra opylovačů na reprodukční úspěch rostlin
Hanusová, Natálie ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Rostliny jsou opylovány různě širokými spektry opylovačů. O rostlinách, které jsou navštěvovány širokým spektrem opylovačů mluvíme jako o generalizovaných. Existuje řada procesů vedoucí ke generalizovanému spektru opylovačů. Mezi ně patří nejen morfologické predispozice rostliny, ale také kontext prostředí, nabídka možných opylovačů a kompetice rostlin o ně. Nicméně sázka na široké spektrum opylovačů s sebou nese potenciální riziko, protože přínos jednotlivých skupin opylovačů k reprodukci rostliny se výrazně liší. Generalizovanost spektra opylovačů rostlin představují velice flexibilní cestu, jak se vyrovnat s měnícími se podmínkami a dospět tak k zdárnému rozmnožení i ve značně neprediktabilních podmínkách. Konkrétní opylovací systémy se v rámci rostlinné říše mění a pro dopad generalizace na jejich úspěšnost vyvstává potřeba po více studiích, které se jimi budou do detailu zabývat. Klíčová slova: generalizovanost spektra opylovačů, opylování, reprodukce rostlin, reprodukční úspěch rostlin
|
|
|
Genetická variabilita v růstových, reprodukčních a fotosyntetických charakteristikách rostlin a její změny v důsledku aplikace steroidů
Rothová, Olga ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Hradilík, Jan (oponent)
Živočišné steroidní hormony jsou velmi dobře známy a jejich výzkum probíhá již dlouhou dobu, v rostlinách však dlouho žádné steroidní látky s biologickou funkcí nebyly identifikovány. Teprve v druhé polovině minulého století byly objeveny brassinosteroidy, u nichž byla později potvrzena hormonální funkce v rostlinách. Stále je však při výzkumu jejich funkce mnoho neznámých. Tato práce předkládá ve své první části důkazy, že brassinosteroidy regulují u kukuřice (Zea mays L.) pěstované v polních podmínkách nejen morfologii a výnos, ale i některé vývojové a reprodukční charakteristiky, jako například počet samičích květenství či rychlost vývoje samčích květenství. Konkrétní reakce rostliny však závisí na typu použitého brassinosteroidu, na jeho koncentraci, a v neposlední řadě i na konkrétním genotypu kukuřice a na fázi vývoje rostliny v době postřiku. Vliv brassinosteroidů na primární fotosyntetické procesy v rostlině za těchto podmínek pěstování nebyl prokázán, a to ani na aktivitu fotosystému (PS) 1, ani na aktivitu Hillovy reakce. Nebyly nalezeny ani statisticky průkazné rozdíly v obsahu fotosyntetických pigmentů. Dalším tématem, řešeným v této práci, byl možný ochranný vliv brassinosteroidů na rostliny vystavené chladu. U kontrolních rostlin došlo při exogenní aplikaci velmi nízkých koncentrací...
|
|
|
Úloha malých nekódujících RNA v regulaci generativního vývoje rostlin
Hromadová, Michaela ; Honys, David (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Malé RNA (sRNA) jsou zpravidla definovány jako 21-24 nukleotidů dlouhé molekuly RNA s regulační funkcí, které spadají do kategorie nekódujících RNA. Obvykle vznikají jako odpověď na přítomnost dvouvláknových molekul RNA v buňkách a umožňují umlčování komplementárních sekvencí na transkripční a posttranskripční úrovni. Jejich role spočívá nejen v obraně proti cizorodým nukleovým kyselinám, ale především v regulaci vlastních genů. Typickými cílovými molekulami rostlinných sRNA jsou transponovatelné elementy či transkripční faktory podílející se na řízení přechodů mezi jednotlivými vývojovými fázemi, například na zahájení reprodukčního vývoje. Cílem této práce je shrnutí jednotlivých funkčních rolí malých RNA při regulaci generativní fáze, vzniku samičího a samčího gametofytu a způsobu ochrany před transpozicí v následujících generacích. Endogenní i exogenní sRNA jsou rostlinami hojně využívány, neboť poskytují okamžitou a přímou odpověď organismu na rychle se měnící podmínky prostředí, a nepochybně tak patří mezi klíčové faktory přispívající k jejich fenotypové plasticitě.
|
|
|
Genetická variabilita v růstových, reprodukčních a fotosyntetických charakteristikách rostlin a její změny v důsledku aplikace steroidů
Rothová, Olga ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Hradilík, Jan (oponent)
Živočišné steroidní hormony jsou velmi dobře známy a jejich výzkum probíhá již dlouhou dobu, v rostlinách však dlouho žádné steroidní látky s biologickou funkcí nebyly identifikovány. Teprve v druhé polovině minulého století byly objeveny brassinosteroidy, u nichž byla později potvrzena hormonální funkce v rostlinách. Stále je však při výzkumu jejich funkce mnoho neznámých. Tato práce předkládá ve své první části důkazy, že brassinosteroidy regulují u kukuřice (Zea mays L.) pěstované v polních podmínkách nejen morfologii a výnos, ale i některé vývojové a reprodukční charakteristiky, jako například počet samičích květenství či rychlost vývoje samčích květenství. Konkrétní reakce rostliny však závisí na typu použitého brassinosteroidu, na jeho koncentraci, a v neposlední řadě i na konkrétním genotypu kukuřice a na fázi vývoje rostliny v době postřiku. Vliv brassinosteroidů na primární fotosyntetické procesy v rostlině za těchto podmínek pěstování nebyl prokázán, a to ani na aktivitu fotosystému (PS) 1, ani na aktivitu Hillovy reakce. Nebyly nalezeny ani statisticky průkazné rozdíly v obsahu fotosyntetických pigmentů. Dalším tématem, řešeným v této práci, byl možný ochranný vliv brassinosteroidů na rostliny vystavené chladu. U kontrolních rostlin došlo při exogenní aplikaci velmi nízkých koncentrací...
|
|
|
Metodika mapování, evidence, dokumentace, péče a ochrany významných alejí a jejich dřevin
Hendrych, J. ; Borský, J. ; Jech, D. ; Létal, A. ; Malá, E. ; Obdržálek, J. ; Vorel, I. ; Žlebčík, J.
Práce zahrnuje úvodní obecnou analytickou část, jejímž účelem je stručné informativní shrnutí současného poznání a komplexní podstaty řešené alejové problematiky. Na tuto část navazují konkrétní kapitoly v rámci odborné aplikované části: Mapování a dokumentace alejí (popisující stanovené a odzkoušené metody mapování, dokumentace a evidence sledovaných jevů a prvků významných alejových linií a stromořadí v krajině), Množení alejových dřevin (kde jsou rozebrány vhodné metody přemnožení vybraných alejových dřevin, péče o ně a jejich další pěstování) a Obnova a management historických alejí (kde jsou popsány jak současné postupy a principy péče a ochrany alejí a jejich dřevin, tak i používané metody (včetně zahraničních) revitalizací a obnov, které jsou významné z hlediska současné praxe).
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.